Vytrvalost
CHCETE TAKÉ MÍT VÍCE ENERGIE, SÍLY A ŽIVOT BEZ OMEZENÍ? A NAVÍC USPĚT V ZÁVODECH?
Předpokladem je pevné zdraví, které je podmíněno vhodnou stravou a vytrvalostní aktivitou.
V průběhu let jsem se ujistil, že je nezbytné neustále rozvíjet vytrvalost.
Čím větší jsou vaše závodní požadavky, tím důležitější je rozvoj aerobního systému.
BUĎ VYTRVALÝ, KDYŽ O NĚCO JDE
Lidskou přirozeností je vytrvalost. Problematické moderní sociální trendy jako „žádná bolest, žádná sláva“ a marketing nezdravých sportovních doplňků (zejména potravin plných rafinovaných sacharidů) u mnoha lidí narušily aerobní funkci. Klíčem k budování kondice a zdraví je schopnost odlišit aerobní aktivitu od anaerobní.
Po dokončení každého tréninku byste se měli cítit lépe než před ním – ne unavení ani bolaví a hroutit se na pohovku. Neměli byste také toužit po sladkostech nebo pivu: aerobní cvičení programuje vaše tělo na spalování uloženého tuku. Touha po cukru znamená anaerobní aktivitu.
Jednoduše trénujte na stále stejnou aerobní tepovou frekvenci a díky adaptaci organizmu na zátěž budete běhat nebo jezdit na kole rychleji a rychleji. Hodnoty tepové frekvence zůstávají v průběhu aktivního života podobné, mění se ovšem metabolické krytí a výkon díky správně vedenému tréninku.
U začátečníků i intenzivní trénink přináší ovoce. Jakákoli činnost, dokonce i velmi velké úsilí, krátkodobě pomůže vybudovat aerobní svaly. Ale dlouhodobá intenzita?
Bude ničit vaše tělo, budete častěji nemocní a unavení. Budete za kratší dobu v krátkodobé kondici, ale také za cenu zdravotních potíží, které řada sportovců vnímá jako nutnou daň za závodní úsilí a současný životní styl.
NADBYTEK SACHARIDŮ VE STRAVĚ A NEVHODNÁ FYZICKÁ AKTIVITA DEVASTUJE VYTRVALOSTNÍ SCHOPNOSTI A ZDRAVÍ
Při intenzivním tréninku naše tělo vylučuje stresové hormony, adrenalin a kortizol, aby zvýšilo srdeční frekvenci a umožnilo nasazení anaerobního mechanismu. Podobné je to s povrchovým dýcháním ve stresových situacích, kdy nevědomky „přepínáme“ do anaerobního systému, tělo se tak připravuje k maximální fyzické aktivitě, která ale většinou nepřijde.
Uvolnění každodenního stresu se děje většinou prostřednictvím alkoholu, kávy a jednoduchých cukrů. Neustále tak oslabujeme svoje aerobní schopnosti, často jsme ovlivněni stresem a nedochází k relaxaci přirozenou cestou uvolněním parasympatického systému.